Září 2010

...tak vzhůru do panoptika!

28. září 2010 v 17:44 | M*
...sen bez toho, kdo by jej snil. 
To je z jedné moc pěkné knížky od pana Saroyana. Mimochodem, nechápu, proč jeho knížky nejsou v povinné četbě, neboť by měly být! Jsou úžasně 
snivé a originální a překvapivé a takové celé...jaksi milé. Třeba Tracyho tygr.

Lidi jsou těžký. Lidi jsou lidi. Lidi jsou zábava, hra, fantazie, kouzla a čárymáry. Aha! Lidi jsou bolest a nemoc, šílenství a ublížení, lidi zraňujou lidi, zabíjejí lidi, zabíjejí sebe. Kde je zábava, kde hra, kde fantazie a čárymáry? Psychiatrii já nenávidím. Lidi miluju. Bláznivé lidi, krásné lidi, zklamané lidi, nemocné lidi, zlomené lidi, zničené lidi. Takové lidi miluju. Proč? Proč pro lidi ztratila se zábava, proč hra, fantazie, kouzla a čárymáry? Proč? Aha? Peníze?" 

No není to geniální??? Je!

lll


Chtěla bych být na vysoké škole. 
Chtěla bych mít podkrovní byt v Praze a červený vlasy a úžasný boty a černou kočku a velikánský měký křeslo;a hned vedle bytu Starbucks a knihkupectví, kde by prodával Bernard Black. Tak. Chtěla bych mít s kým hrát Scrabble a Monopoly, chtěla bych mít doma lepší pc a skříň, plnou retro oblečení. Chtěla bych být chytrá. Aspoň jeden den. 
...né, vůbec nejsem náročná a vůbec si stále na něco nestěžuji. Né. 

Svět je malý a život je divný. Tenhle svět je nejhorší ze všech možných světů. Ne. To si vymýšlím. Vždycky to může být horší (ale i lepší, no né?).

Les. Ticho. Tma?
Někde v dáli se ozvalo zavytí psa. Nebo to bylo něco jiného?
Jsi dítě noci.
Tiše kráčíš po měkké půdě, vystlané spadaným jehličím a listím, pod tichou klenbou vysokých, prastarých stromů, kterými prosvítá světlo bledé luny v úplňku. Stříbřité paprsky dopadají na kořeny stromových velikánů, na sametově zelenou trávu, na tvé nohy, bosé, bledé nohy.
Jsi dítě stínů.
Kráčíš nocí a svítáním, kráčíš krajinou, zahalenou do bledé pavučiny přízračného svitu úplňku. Sleduješ stíny stromů, stíny kopců a hor, stíny městských bran a věží, tam, kde žijí oni, ti jiní a přesto tak podobní tobě, vzdálení, ale zároveň tak blízcí, zlí, avšak zároveň i dobří. Ve stínu se před tebou nepřítel neschová, vše vrhá stín, když je tu světlo, zároveň je tu i tma...
Jsi dítě lesů,
temných, starých velikánů, kteří sami sobě stráží svůj klid, svůj stín.
Jsi dítě luny, měsíce a jeho stříbrného svitu, dítě pavučin, dítě stínů.
Proč vždy vše jen dobré nebo zlé býti musí?
Však každé jako oheň je, dobrý sluha, však špatný pán, na každém lze cosi dobrého a zlého nalézti jest.
Dítě stínů, ani dobré, ani zlé, stejně šedé, jako celý svět...

Tohle je hodně staré, ale prostě jsem to sem musela dát...

Jo, mám se docela přijatelně, děkuji za optání. Ve skutečnosti se mám naprosto příšerně, protože ti nejmilejší lidé bydlí ode mne velice daleko a to je prostě nefér, jak si to jako ten svět představuje, takhle blbě to zařídit? Měl by si to znovu promyslet, protože takhle mu ten systém prostě nebude fungovat. Prostě ne, já to vím. Brzo se mu rozpadne a bude...

days of summer
Jo a koukněte se na 500 days of summer!!!

Děkuji za pozornost.

M*

...a debilní dotazník...

9. září 2010 v 16:15 | M*
Nejdřív si pusťte tohle:



Kdybych byla ovoce, byla bych...jablko. Zelené a kyselé. A mluvící.
Kdybych byla barva, byla bych...fialová. Víc odstínů fialové. Eh, to je takové nejednoznačné.
Kdybych byla zvíře, byla bych...vlkodlak *whoahahahaha*
Kdybych byla domácí spotřebič, byla bych...počítač. Nebo spíš hi-fi věž. Nebo televize. 
Kdybych byla kniha, byla bych...Kdo chytá v žitě! I když, nedá se říci, že bych byla nějak podobná Holdenu Caulfieldovi. 
Kdybych byla oblečení, byla bych...košile. Nebo úzké džíny. Nebo conversky. Nebo sluneční brýle. Tak.
Kdybych byla šperk, byla bych...medailon. Nebo diadém.
Kdybych byla věc, byla bych...já nejsem věc a nikdy nebudu! 
Kdybych byla auto, byly bych...nějaké hodně staré auto.
Kdybych byla element, byla bych...vítr.
Kdybych byla strom, byla bych...nevim, ale všichni by mne uctívali. 
Kdybych byla drink, byla bych...gin s tonicem. Né, tequila!
Kdybych byla příchuť zmrzliny, byla bych...vanilková. 
Kdybych byla člověk, byla bych...já nejsem člověk a neumím si představit jaký to je, být člověkem.
Kdybych byla planeta, byla bych...Pluto.
Kdybych byla hmyz, byla bych...něco létajícího, to rozhodně.
Kdybych byla veřejný dopravní přostředek, byla bych...malý, starý, černý anglický taxík! Nebo možná tramvaj...
Kdybych byla písnička, byla bych...Hometown zombie od The Prostitutes. :D
Kdybych byla film, byla bych...Hard Day´s Night, nebo možná Alice In Wonderland, nebo taky možná Imaginárium dr. Parnasse.
Kdybych byla roční období, byla bych...něco mezi podzimem a zimou.
Kdybych byla květina, byla bych...orchidej. 
Kdybych byla povolání, byla bych...rentiérka. Miliardářka. Režisérka. Scénáristka. 
Kdybych byla kreslený seriál, byla bych...Gossip girl?:D Big bang theory. How I Met Your Mother. IT Crowd? Red Dwarf?
Kdybych byla místo, byla bych...zátoka. Pláž. Les.
Kdybych byla dárek, byla bych...knížka.
Kdybych byla vzpomínka, byla bych...prázdninový pobyt v Liberci.
Kdybych byla město, byla bych...Londýn. Praha. Litomyšl. Lanškroun. Liberec.
Kdybych byla smysl, byla bych...sluch.
Kdybych byla hra, byla bych...Monopoly!!! Né, Left 4 dead 2...
Kdybych byla sladkost, byla bych...čokoláda. Zmrzlina.
Kdybych byla denní doba, byla bych...něco mezi dnem a nocí. Něco mezi nocí a ránem.
Kdybych byla část těla, byla bych...né, tohle né. :D
Kdybych byla země, byla bych...Anglie. Irsko. Island.
Kdybych byla chuť, byla bych...chuť né, příchuť. Vanilková. Skořicová. Zázvorová.
Kdybych byla sport, byla bych...lyžování. Tenis. Badminton.
Kdybych byla vůně, byla bych...vanilková.
Kdybych byla znamení zvěrokruhu, byla bych...Blíženci (schizofrenie, vidíte?).
Kdybych byla objekt, byla bych...jak, jako? 
Kdybych byla budova, byla bych...muzeum. Obchod s oblečením. Kavárna. Kino.
Kdybych byla měsíc, byla bych...listopad. Srpen.
Kdybych byla parfém, byla bych...Hypnotise. Lolita Lempicka. Něco od Yves Saint-Laurent.
Kdybych byla gumové cukrátko, byla bych...to bych teda nikdy nebyla!
Kdybych byla hračka, byla bych...hlavolam. rubikova kostka možná. Nebo nejspíš ježek v kleci.
Kdybych byla látka, byla bych...kašmír? Hedvábí? Krajka?
Kdybych byla tvar, byla bych...já jsem Hvězda!
Kdybych byla odpoveď, byla bych...Uvidíme!
Kdybych byla slovo, byla bych...sen. 


Tragické, což?xD

Poprvé. First. Erste.

7. září 2010 v 14:56 | M*
Poprvé. Hm...

Přesně si pamatuji, jak jsem...
...poprvé šla do školy. Měla jsem kostičkovanou sukni, světlou halenku a byla jsem plna očekávání. Seděla jsem hned v první lavici a popravdě - neměla jsem to tam ráda. Klidně a zcela dobrovolně se přiznám, že jsem každé ráno brečela, brala jsem si s sebou svoji panenku baletku a brečet jsem přestala, až když mne přesadili do čtvrté lavice. Ano, je to tak, jednou jsem taky byla dítě, a byla jsem hodně divné dítě, to mi věřte. 

...poprvé slyšela Franz Ferdinand. Bylo to někdy...před pěti lety. Byla jsem nemocná, seděla v obývacím pokoji, pila zelený čaj, zabalená v červené dece a koukala se na VH1. A najednou se v televizi objevila parta kluků v pruhovaných tričkách. Do you want to? YEAH! Takže ten okamžik ve mě cosi zanechal *whoahaha*. Myslím, že po nich hráli Blur...

...poprvé viděla videoklip Marylina Mansona. Já vím, já vím, je to trochu opožděné, ale když já jsem se k tomu nějak nedostala a tohoto zpěváka ani nijak nevyhledávám, ale dnes (!) jsem si pustila Sweet Dreams (Are Made Of This) a to ve mne také něco zanechalo. Těžko říci, zda něco pozitivního, či negativního, ale...myslím, že se pana Mansona bojím. Na druhou stranu musím ocenit, že se nestydí být odlišný (to skutečně ne), ale dále se ho poslouchat nechystám.

Poprvé, to je vždycky něco nového, nevyzkoušeného. Je to fajn. Je to oživení, prolomení nudy a toho každodenního stereotypu. Každý den je něco poprvé.

Blah blah blah.
Né, tohle už nikdy neudělám. Nikdy už nebudu psát článek na nějaké téma, protože si pak připadám, jako bych psala nějaké slohové cvičení do školy a to se mi opravdu vůbec, ale vůbec, ani trochu nelíbí.
Jou, jsem  břídil. Pff. Nemocný břídil.


...a tenhle film musím vidět...!!!