Gravitací proti levitaci. Předposlední předskokan apokalypsy.

9. srpna 2010 v 14:36 | M*
Zdravím všechny bledé tváře (ty opálené moc né...)!

7.8. 2010

Tma. Déšť dopadá na mokře se lesknoucí, tmavou silnici, vinoucí se kamsi do neznáma.
U cesty stojí staré a některé již nefunkční lampy, kolem kterých se ovšem nesešrocují obvyklé houfy nočních motýlů.
Jdeš. Kapičky deště ti dopadají za límec černého pláště a pomalu stékají po tvých zádech. Jsou chladné, až to zamrazí. Vlasy se ti vlhce lepí k bledému čelu, kde se voda mísí s tvým potem.
Jdeš. Pomalu kráčíš po dlouhé silnici, vedoucí kamsi do neznáma, lemované hustým lesem. Nikde žádné obydlí.
A pak ji spatříš. Stojí uprostřed silnice, jen pár metrů před tebou, ale dosti daleko na to, abys ji viděl dříve, než tě uvidí ona (nónséns, ovšemže). Má na sobě svůj pověstný černý kabát. Mokré vlasy jí vlají kolem
hlavy, i přesto, že vítr skutečně nefouká. V očích má výraz absolutní jistoty, ale jinak se z nich nedá mnoho vyčíst. Je to ona. Dívka, co se jí říká Vrána.
Na krku se jí houpe stříbrný, již od pohledu velice těžký medailonek.
Kdyby jsi skutečně necítil ten všudypřítomný déšť, myslel by sis, že se ti to zdá. Vypadá tak neskutečně.
Bledý obličej skoro září do okolní temnoty. Pohne stejně bledými rty, ale nic neřekne. V očích se jí zablýskne a udělá krok směrem k tobě...

Tak jsem pěkně vykradla Murakamiho. Pff.

Oni si sice všichni myslí, že prázdniny jsou kdovíjaká legrace, ale není tomu tak. Tedy alespoň u mne ne. Není zábavné být s rodiči na chalupě. Není zábavné, že je tu také můj bratr.
Není zábavné mít vymknutý kotník (viz. můj hulvátský příběh). Ksakru, nevíte někdo, jestli se umírá na nudu? Protože jestli ano, tak už jsem dávno mrtvá (to jsem stejně, můj drahý přítel M. tvrdí, že mne
oběsil, těžko říci, zda je to pravda, to ať posoudí jiní, já nejsem lékař!). Víte, nemám ráda, když se tvrdí, že se dovedou nudit jedině lidi bez fantazie. Já se nudím a dovolím si o sobě tvrdit, že
určitě alespoň nějakou fantazii mám, nebo to tak alespoň vypadá.
Byly chvíle, kdy mne tu skutečně nic nebavilo. Ani číst (!!!) a to už je co říci. I když možná jsem za to nemohla přímo já, ale spíše výběr četby. K tomu řeknu jen to, že Rusové jsou opravdu divní spisovatelé.
Taky jsem začala skládat básně. Oni to ani básně nejsou. Jsou to takové výkřiky do tmy (doslova). Moc špatná nálada na to, aby stačilo zahnat ji černým čajem, nebo procházkou. Takže jsem se dala na psaní
něčeho, čehosi, co se vůbec nerýmuje, je to celkem o ničem, absolutně bez myšlenky, ale kupodivu mi to zvedá náladu.
Ještě lepší ale je kreslení (ťuťu). Kdyby to někoho zajímalo, vůbec kreslit neumím, ale není to jedno?

Jsem teď taková neklidná. Čekám. Čekám, až odjedeme z Dolní (je i Horní a Malá a Velká, ale Lhota to vskutku není, přátelé) M****y (fakt těžké, M*, tohle nikdo neuhodne) domů, abych mohla jít na melounový čaj
se slečnou I. a následně odjet za Prahu, do jedné takové ošklivé díry, ani nevím, zda je to vesnice či město. Ale co vím určitě je to, že půjdeme do IKEY (naučte mně tohle skloňovat, prosím!), budeme tam dlouho,
já budu sedět v dětském koutku a dozajista sledovat Karlíka a továrnu na čokoládu (mimochodem, vůbec si nemyslím, že by to byl film pro děti, ti to vůbec neumějí ocenit). Další den určitě pojedu do Prahy, vyberu si peníze, vydělané v Imperialu a koupím si conversky. A další boty. A tmavomodrý baret. A dalších milion věcí, hrníček ze Starbucks a další díl Red meat. A to nejdůležitější, budu se Z!

Víte, mám moc ráda Járu Cimrmana. Velkou část těch her jsem viděla více než osmkrát a okolí častuji citacemi právě z těchto her. A už mne skutečně nebaví, jak to nikdo nezná. Minimálně Vyšetřování ztráty třídní
knihy máte povinné (whoahahá!). Možná se to někomu nezdá vtipné, připadá mu to trapné, možná taky někdo ty vtipy nechápe, ale stejně je to skvělá věc.
,,Nechutný, Nepevný, Netěsný, Nerez..." ,,Je to takový až zlý...nepěkná věc."
,,Ale té lípy se nevzdám, mň mň mň!" ,,Vidím před vraty doktorský sáně a říkám si, že on je u nás doktor a taky že jo! Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat!" ,,Jak se daří nebožce?"


Jsem paranoidní. Vidím okolo sebe i to, co ostatní vůbec nevidí, hlavně taky to, co vůbec neexistuje. Ne, nemyslím si, že mě chce někdo zabít (ale co když...?). Spíš to platí u jednání s lidmi, komunikace s přáteli a tak podobně. Ale co je na tom ostatně špatného? Co je také špatného na bláznovství? No? Bojte se! Abych se nezačala chovat jako Joker. Protože ,,why so serious?"
,,Chci býti svoboden, mít tutéž volnost jako vítr má.
Šat bláznovský mi dejte jen a volnost promluvit, co chci."
Schválně, kdo to napsal? He?

Musím se naučit hrát kulečník; porazit bratra v Monopolech; dočíst tu hnusnou povídku od Tolstého, na kterou se vůbec nedokážu soustředit; přešít si jedno tričko; namaloval židli (neptejne se proč, já to totiž nevím)
starými olejovými barvami, co jsem dostala od matky; nakoupit si spoustu oblečení v second-handu (co je na tom špatného? Rozhodně tam jsou originálnější věci, než v New Yorkeru, brr!); napsat povídku o
mrtvém pánovi a dopsat další tři povídky plus divadelní hru; vrátit babičce tu skvělou knížku od Bulgakova; vyléčit si kotník; koupit si naušnice z peří; dostat se do Liberce s těmi skvělými lidmi (Z! E! L! M!), což se teď
jeví trochu jako sci-fi, protože tam je nějaký KEK s povodněmi (asi né přímo tam, ale rodiče jsou ještě paranoidnější než já, tak si to zkuste představit); nabarvit si znovu vlasy, nejlépe na ještě více zrzavo; přestat se
koukat na MTv; fotit; zjistit, kdo byl Barrés a jestli vůbec existoval (vše svědčí o tom, že asi ne, což je pro mne veliké zklamání); naučit se hrát hodnou holčičku; dát si pleťovou masku, během které vypadám jako ti lidé
z Avataru; jít v noci na hřbitov; odmaturovat; dostat se na vysokou (dějiny umění? Literatura? Žurnalistika?); koupit si byt v Praze; nikdy se nevdávat a nemít děti, tak. Děsně zajímavé, což?
Asi začnu těmi Monopoly.

Věříte, že existuje závislost na filmech? Samozřejmě, že ano!
Kouř je skvělá věc. Tedy, ten film samozřejmě. Arnoštek, etc. Paráda. Viděla jsem to už několikrát a ještě mě to nepřestalo bavit. V poslední době mne trochu zklamal Vetřelec, ale možná to bylo tím, že jsem se
na něj koukala ve dvě ráno (nebo v noci?) a byla trochu mimo, snažíce se vytlačit z hlavy jisté vzpomínky, tfuj. Ovšem Dark Knight se mi líbil velice. Joker. Heath Ledger, ten si zaslouží obdiv (vidíte, jak jsem se
nenápadně vyhnula tomu skloňování cizího jména?), ovšem ten druhý, ten, co hrál Batmana, eh, jak se jmenuje? No, prostě se mi to líbilo a je mi celkem jedno, co si o tom myslí filmoví kritici, nebo vy.
Pan Palahniuk si zaslouží obdiv také. Klub rváču jsem bohužel neviděla, ale včera jsem shlédla Zalknutí a nejsem ani trochu zklamaná (normálně u filmových verzí knih většinou umírám). I když, hlavní hrdina mohl být
trochu přitažlivější...

Bolí mne záda, víte? Takže si jdu dát tu pleťovou masku a strašit s ní kolemjdoucí turisty (kdyby tu ti turisté nebyli, bylo by tu krásněji!), pak dočtu tu hnusnou věc od Tolstého. A třeba se i někdy dočkám našeho odjezdu odtud, zveřejnění tohoto článku a nákupu conversek.
Pijte čaj, noste fraky, choďte do malých kin, čtěte Palahniuka a Murakamiho, naučte se vařit (jako já teď, už mi to docela jde, protože se to dá jíst), a všichni se třeba jednou sejdeme v Liberci! Jestli se tam
skutečně dostanu, tak budu jednodušše na pár dní šťastná, nebo tak něco, přinejmenším budu se svými přáteli (doufám, že si můžu dovolit jim tak říkat...) a budu aspoň trochu svobodnější. A proto se, moje milá Z,
modlím k těm našim bohům, k tý paní od Á., k bójkám, k NaCl, k opeřenému hadovi, a doufám, že mne vyslyší! Já prosím, háló, já jsem tady *tady,přímo tady, mávaje kostkovaným kapesníkem*.
Aww, stejně jsme se narodili ve špatném století, přátelé.

M*, nebo taky někdo jiný...

Opakujou se ti slova, naše milá M...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dax Dax | Web | 10. srpna 2010 v 0:09 | Reagovat

článeček dle mého gusta, trošku dlouhé, ovšem s mnohým souhlas. Na nudu se umírá, minimálně na vedlejší příznaky, Palahniuk super, i když zalknutí se mi zrovna nelíbilo, ovšem Fight club je super ve všech podobách! Second handy jsou pro lidi s fantasií, ostatní nakupují v nudných krámech podezřelých jmen. Bulgakov a jeho Mistr...hm super, jinak je ruská literatura opravdu podivná...i když to bude spíš tou časovou dírou. Idiot se ještě dí, je tam spousta mystických pasáží, až jsem koukal, ale těch stran o "ničem".
S čajem mi děláš velkou radost, je to pravé fantastikum! Jdu si obléci frak a hurá na hřbitov!
Servus!

2 Essi Essi | Web | 13. srpna 2010 v 19:52 | Reagovat

Já taky nikdy nenakreslím nic složitjšho a stejně to pořád cpu na blog.. a je to jedno :D.
Karlík a továrna na čokoládu je.. no prostě je tam pan Deep, spousta čokolády a taky bláznovství (a to svědčí o kvalitě filmu!!!).

3 long black bridesmaid dresses long black bridesmaid dresses | E-mail | Web | 16. ledna 2013 v 8:33 | Reagovat

Very interested art. Idea of article is quite good and impresive to think about this world and future. Best regards from France.
http://www.pathdress.net

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama