Vejš, Radime, vejš...!

31. července 2010 v 21:01 | M*
B: Prší.
A: Myslím, že na nás plivou.

...citace z knihy od Andyho Warhola. Z geniální knihy. Skvělé knihy. Takové žluté. Přečtené za dva dny. Andy Warhol byl strašně zvláštní osoba. Divný s velkým Dé. To já jsem ostatně taky, ale to Andyho Dé je o trochu (dobře, o trochu víc) větší, než to moje. No ano, on si to samozřejmě zaslouží.

Brigáda nám už před týdnem skončila. Zinspektovaly jsme se Z. poslední pokoj, naposledy se naobědvaly těch blafů tam, naposledy šly do kuchyně, běhaly po bludišti těch chodeb, co tvoří skoropodzemí Imperialu. Naposledy jsme se projely tramvají mezi mraky lidí (tohle nenávidím!), nakradly si takovou tu miniaturní hotelovou kosmetiku. A já jela domů. Bájbáj.

Hned druhý den jsem byla donucena jet s rodiči na chalupu, na konec světam z čehož jsem byla skutečně nadšená (haha). Ani jsem si doma nestihla vyházet věci z kufru, zavázat bolavý, oteklý a modrý kotník a postahovat si všechny ty písničky, co hráli na MTv, když jsme si ho v Imperialu tajně pouštěly, a už jsem seděla v autě, jedoucím na konec světa.
Nutno podotknouti, že na chalupě skutečně není co dělat, není tu pc, nic, jen televize s asi padesáti programy, pár knížek, ale taky papíry a tužky. Takže jsem co? Kreslila! A nedopadlo to zrovna skvěle. Dobře, no, vytvořila jsem skvěle depresivní obrázek černým uhlem a několik takových naivních holčiček.
Také jsem během pár dnů viděla několik dosti dobrých filmů.
Die Welle. To už jsem shlédla podruhé. Učitel sociologie. Týden projektů. Probírají autokracii, tak proč si ji nevyzkoušet na vlastní kůži, že ano? A vůbec nevadí, že toho učitele potom žáci poslouchají na slovo, že tomu hnutí naprosto propadnou a jeden student se potom zastřelí, protože ,,bez Vlny už nebude mít jeho život smysl." Tenhle film mě zaujal, jako jeden z mála v poslední době.
The Dreamers. Zase podruhé. Zvláštní film. Ale zajisté má myšlenku, to ano.
Scary Movie 3. Ehm. Viděla jsem jen druhou polovinu a absolutně mi to stačilo. To je taková...no, podruhé to vidět nemusím. Víte, já měla Kruh docela ráda, nemuseli parodovat zrovna ten.
Horem Pádem. Ehm. Hádejte. Ano, taky podruhé. A pan Macháček je tam naprosto skvělý, stejně tak pan Tříska (toho mám mimochodem ráda už od té doby, co jsem viděla Na samotě u lesa, což je taky skvělý film).
Sanatorium. Anó, mrtvé děti hledají maminku. Pro Annu to nedopadlo zrovna dvakrát skvěle. Celkově přijatelný film, ale vůbec jsem se nebála, no zatraceně, co to je?
Snídaně u Tiffanyho. Audrey je rozkošná, co k tomu říci. Závidím jí to oblečení a dobu, ve které žila, i když... Každopádně, velice podstatné je, že mám skoro stejné sluneční brýle, jako ona. Ale jsou jen dvacet let staré...
Alice in Wonderland. Nó. Nešly nám se Z. zapnout titulky, takže jsem trpěla u nadabované Alenky. Ale zase tak hrozné to nebylo. I když, bílého králíka bych udělala jinak (do příštího Zombie walk si musím sehnat králičí kostým!) a ty karty taktéž a... Johny tam byl podle mne skvělý!
500 days of summer. Na doporučení pana J. Moc pěkný film. Jeden z mála, které mne v poslední době až rozplakaly. Tedy. Ta slečna Summer nebyla moc ´milá´, i když chodila skvěle oblečená. Chudák Tom.

Ták (proč tohle musí být v každém článku? Achjoachjo...). Na blok na stole si píši filmy, které bych chtěla ještě vidět. Je tam třeba ten starý Čaroděj ze země Oz (kousek jsem viděla jako malá a jsem na to buhvíproč hrdá), Rebel bez příčiny, Střílejte na pianistu, 3 sezóny v pekle nebo Americká krása (zítra na Nova Cinema, zatrhněte si to žlutým zvýrazňovačem v televizním magazínu!).

Pff. Představte si, že někdo zrazuje své přátele. Chápete ho? Já ne...tedy, částečně. Přátele potřebujete. To je fakt. Život bez přátel je jako...káva bez kofeinu (ne, nechtějte po mě přirovnání!)?
Já jsem docela zlá, ale nedělám ze sebe pseudozlou jen proto, abych byla podobná třeba nějaké další bloggerce před nějakou dobou.

Teď jsem byla pár dní doma, flákala se, četla, koukala na filmy a seděla na balkóně. Byla tu také E., skvělá dívka, seděly jsme na hřbitově a mluvily a odpočívaly. Pak se koukaly na Kouř, znáte to? Dýdžej Arnoštek. Už je to omleté. Blablabla.

Zítra opět jedu na konec světa. Všude les, kopce, mramorový lom, hmyz, řeka, turisti, penziony a já. Budu zahrabaná v knížkách, papírech, suchých pastelech, dvd a ponožkách.
Pijte mléko. Pijte čaj. Pijte víno.
Žijte, protože nikdo jiný to za vás neudělá (whoahahá, teď se směji sama sobě, tohle je vrchol, bláznovství!).

Už nikdy více Joan, ale M*.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 J.B. J.B. | Web | 1. srpna 2010 v 1:17 | Reagovat

Víš, že jsem byl dnes pryč.Ale přesto jsem celou dobu čekal na to, až si tvůj článek přečtu.A co říct?.. Snad jen, že je skvělý, jako vždy.
Jsem nesmírně rád, že se ti"(500)Days of Summer" líbil .. Věděl jsem to, věděl jsem, že tě nadchne. (:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama